Pufr

Při vlastním sportovním výkonu má kyselina mléčná negativní dopad na koordinační schopnosti atleta. V důsledku horší techniky prováděného pohybu tak snižuje výkonnost. Velké množství kyseliny mléčné může v extrémním případě zablokovat vápníkové ionty a tím úplně znemožnit svalovou kontrakci.

V lidském těle existují tlumivé roztoky neboli tzv. pufry. Tyto látky tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze (náhlé přírůstky kyselých nebo zásaditých látek) a udržují tak požadovaný rozsah pH (v krvi na 7,4). V lidském organismu k nim patří hydrogenuhličitany (bikarbonáty), krevní bílkoviny, hemoglobin, fosfáty. Řada uměle vyrobených pufrů se využívá také jako podpůrný prostředek při tréninkovém procesu.

Jak již bylo řečeno, pufry neutralizují kyselinu mléčnou vytvořenou během výkonu, čímž se prodlužuje doba možné anaerobní zátěže. Jejích použitím se tedy omezí „pálení svalů“ při intenzivním výkonu a usnadní se regenerace do dalšího tréninku.

V tréninkové praxi se v této souvislosti nejčastěji používají bikarbonáty a fosfáty:

1) Bikarbonátový pufr tvoří slabá kyselina H2CO3 a odpovídající zásada HCO3- ;
vysoká konstantní koncentrace H2CO3 v krvi odpovídá konstantnímu množství oxidu uhličitého (parciálnímu tlaku PCO2) 40 mm Hg, který je regulován dýcháním.
Používaný bikarbonát: hydrogenuhličitan sodný NaHCO3

2) Fosfátový pufr je tvořen slabou kyselinou H2PO3- a korespondující zásadou HPO42- ;
koncentrace fosfátů v krvi je nízká a jejich pufr je slabý.
Používaný fosfát: fosforečnan vápenatý
Fosfor je ve formě fosforečnanu vápenatého lépe vstřebatelný pro organismus.

Vliv akutní indukované metabolické alkalózy na čas 800 m

Šest trénovaných středotraťařů bylo studováno za alkalitických podmínek (ingesce NaHCO3), za podmínek slepého pokusu (ingesce CaCO3) a za kontrolních podmínek, aby byl určen efekt akutní indukované metabolické alkalózy na čas při běhu na 800 m. Trénovaní atleti měli výrazně rychlejší časy na 800 m, když se před soutěží podrobili metabolické alkalóze. V alkalitických podmínkách běželi trať rychleji v průměru o 2,9 s. Odpovídající hodnoty po testu pro laktátový a extracelulární H+ byly vyšší než za kontrolních podmínek, což ukazuje na zvýšený příspěvek anaerobní energie. Tyto výsledky podpořily domněnku, že zvýšení v extracelulárním pufrování následujícím po ingesci NaHCO3 usnadňuje emanaci H+ z buněk pracujícího svalu, čímž se zdržuje snížení intracelulárního pH a odkládá se únava. Na základě získaných výsledků byl autory studie učiněn závěr, že indukce metabolické alkalózy před výkonem význačně zvětšuje extracelulární kapacitu, resp., že ingesce NaHCO3 trénovanými středotraťaři před během na 800 m má ergogenní příspěvek.

Článek vychází ze studie D. Wilkese, N. Gledhilla a R. Smithe

Výstupů z této práce se využívá pro zlepšení sportovního výkonu již déle než čtvrtstoletí. V našich podmínkách se dlouho experimentovalo s obyčejnou jedlou sodou, jelikož jiné pufrovací látky na trhu nebyly dostupné, což vedlo u mnoho atletů k akutním gastrointestinálním potížím. Dnes je systém podávání pufrovacích látek daleko více propracován a zařazuje se i v rámci tréninkového procesu, nikoliv jen v období těsně před závodem. Není se čemu divit, více než vteřina na kolo je dosti, celkově to tvoří vzdálenost cca 20 metrů, což většinou na půlce znamená rozdíl mezi prvním a posledním místem. Ve svém portfoliu tyto potravinové doplňky nabízí bezčetně mnoho firem.

Redakci Atletickytrenink.cz není dosud známo, že by byl exaktně popsán mechanismus odpovědný za zlepšení výkonu.